PRACOVAT DÉLE NEZNAMENÁ VÍCE VYDĚLÁVAT, TVRDÍ EKONOMOVÉ | Absolvent.cz

PRACOVAT DÉLE NEZNAMENÁ VÍCE VYDĚLÁVAT, TVRDÍ EKONOMOVÉ

Přepracovanost je ve Velké Británii aktuálně nejčastějším důvodem ocitnutí v pracovní neschopnosti. Některé společnosti přemýšlejí o zásadním zkrácení běžné pracovní doby.

Delší pracovní doba neznamená automaticky vyšší zisk a ekonomický růst, varují britští ekonomové. Reagují tak na vzrůstající problém přepracovanosti, se kterým se země Alžběty II. v současnosti potýká.

Přepracovanost je totiž příčinou pracovní neschopnosti až v jedné čtvrtině všech případů.

CHODIT DO PRÁCE JEN 4 DNY V TÝDNU?

Tímto sdělením se snaží vyvrátit přesvědčení mnohým firem, že čím déle budou jejich zaměstnanci pracovat, tím více vydělají.

Zatímco britský stínový kancléř John McDonnel přemýšlí o zavedení čtyřdenní pracovního týdne, některé společnosti s jeho nápadem sympatizují.

Čas jsou sice peníze. Ale v tomto případě se ne vždy hraje podle pravidel přímé úměry.

Až takhle jednoduše to totiž nefunguje.

MÉNĚ JE NĚKDY VÍCE

Přepracovaní zaměstnanci obvykle stojí jejich zaměstnavatele peníze, čímž se jim nepříjemně navyšují náklady. Placení nemocenské, náhradního zaměstnance, případné úrazy či škody a podobně, to všechno firmu finančně zatíží.

Například společnost Foxconn, čínský výrobce produktů Apple, musela v jedné ze svých továren nainstalovat sítě, které by chytaly padající těla – kvůli vzrůstajícím sebevraždám zaměstanců v důsledku přepracovanosti.

Proto taktika dlouhých pracovních dní může ve finále působit kontraproduktivně, jako se to nyní stalo Velké Británii. A na druhou stranu zkrácení pracovního týdne, ačkoliv se ta vize může spoustě podnikatelům zpočátku zdát šílená, může být efektivnějším řešením.

Existují příklady z historie, které dokazují, že méně pracovních hodin zvyšuje produktivitu.

JEDEN PŘÍKLAD ZA VŠECHNY

V roce 1906 založil muž jménem Will Keith Kellog potravinářskou společnost Kellog´s. Dodnes úspěšně funguje, vyrábí například brambůrky Pringles. Kelllog začal ve 30. letech aplikovat snížení pracovních hodin – a tohle rozhodnutí se mu vyplatilo. V jeho továrnách došlo ke snížení nehod o celých 41 %.

Zatímco britské odborové svazy vedly kampaň  na prodloužení pracovní doby, tehdejší ekonom John Keynes už ve 30. letech předpovídal, že do roku 2030 bude stačit pracovat jenom 15 hodin týdně, díky vzrůstající produktivitě a progresivnímu ekonomickému výkonu.

V uplynulém století se průměrná pracovní doba ve velkých ekonomikách postupně snižovala, avšak i přes zvýšení produktivity se tento trend nakonec zastavil.

NEPRACUJTE TVRDĚ, ALE EFEKTIVNĚ

Jak dlouho bychom tedy měli pracovat? To je velké téma.

Přečtěte si také, ve kterých zemích mají nejméně pracovních hodin a kde naopak hrozí smrt z přepracování.

A jaké ponaučení si z toho můžete vzít vy? Tvrzení, že pracovat déle neznamená více vydělávat, platí i pro jednotlivce. Proto se naučte pracovat efektivně.

Zdroj: The Guardian (upraveno)

          www.pixabay.com

Články ze stejné kategorie

A je to tady..První dny v nové práci!

Co teď? Ničeho se nebojte, třikrát se zhluboka nadechněte a vykročte pravou nohou. Začátky jsou stresovým obdobím pro každého. Rozhodně se tedy nemusíte za motýli v břiše stydět.

Progresivní obory

Každý student si klade otázku, kterému oboru se nadále věnovat, aby si zajistil co nejlepší budoucnost. Který obor je tím pravým? Odpověď na tuto otázku však není jednoduchá a jednoznačná.