Jižní Korea snížila počet hodin v pracovním týdnu: Kolik hodin pracují v ostatních zemích? | Absolvent.cz

Jižní Korea snížila počet hodin v pracovním týdnu: Kolik hodin pracují v ostatních zemích?

Jak zvýšit produktivitu země a počet narozených dětí? Jižní Korea si na to odpověděla novým zákonem. A všechna jihokorejská makačenka jásají. Jejich pracovní týden se totiž zkrátil z 68 hodin na 52. Přesto pořád jde o zemi s nejdelší pracovní dobou. A co další země, jak si vedou? Ta čísla váš šokují!

Nový zákon začne platit od července. Zpočátku se ale bude vztahovat jenom na velké společnosti, až později se dostane i do těch menších.

Asi vás nepřekvapí, že jihokorejské podnikatelské komunitě se to zrovna dvakrát nezamlouvá. I tak ale místní vláda věří, že je tento krok nezbytný ke zlepšení životní úrovně, vytváření nových pracovních míst a zvyšování produktivity.

A nejenom to. Dokonce se domnívá, že zvýší míru porodnosti. V posledních desetiletích se u nich výrazně snížila.

Úmrtí z přepracovanosti

Jižní Korea má v současnosti delší pracovní dobu, než kterákoliv jiná vyspělá země. Z údajů z roku 2016 sestavených Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že jeden jihokorejský pracovník odpracuje ročně 2069 hodin.

Analýza zahrnuje dalších 38 zemí a ukazuje, že více pracují pouze Mexičané (2 225 hodin/rok) a Kostarikánci (2 221 hodin/rok).

Studie provedené Mezinárodní organizací práce (ILO) dokazují, že země s nízkými a středními příjmy mají tendenci pracovat déle než jejich bohatší protějšky. A to kvůli řadě faktorů -  roli hraje míra zaměstnanosti, snižování mezd, nejistota pracovních míst i kulturní otázky.


V Japonsku je smrt způsobená přepracováním natolik častá, že pro ní mají vlastní slovo: „karoshi“. (Zdroj: Getty Images)

Jihokorejci to sice nemají snadné, ale nejsou v tom sami. Takové Japonsko se potýká s problémem úmrtí z přepracovanosti, vyjádřeným nejenom smutnými statistikami, ale také skutečností, že japonský jazyk pro to má slovo: karoshi.

Přesněji řečeno, tohle slovo znamená, že zaměstnanci umírají buď ze stresových onemocnění (srdeční záchvatry, mrtvice) nebo si kvůli pracovnímu stresu sami sáhnou na život.

Průměrný počet 1713 odpracovaných hodin za rok sice nepatří k nejvyšším v žebříčku OECD, ale za hranicemi je tu mrzutá skutečnost, že země nemá žádnou legislativu, která by stanovovala maximální týdenní limit a ani jeho prodloužení.

V letech 2015-2016 zaznamenala tamější vláda rekordních 1 456 případů karoshi. Skutečné údaje by ale mohly být mnohokrát vyšší, tvrdí skupiny pro práva pracovníků.

Jak jsou na tom ostatní země

Podle posledních údajů ILO je právě Asie kontinent, kde většina lidí pracuje nejvíce hodin:

  • Většina zemí (32 %) nemá univerzální národní limit pro týdenní pracovní dobu.
  • V dalších 29 % zemí lidé pracují až 60 hodin týdně i více.
  • Pouze 4 % zemí přitom dodržuje doporučení ILO a stanovuje mezinárodní pracovní standardy na nejvýše 48 odpracovaných hodin týdně.

Podobně jsou na tom v Americe a Karibiku, kde 34 % národů taky nemá žádný univerzální týdenní limit. Do těchto zemí patří i USA.

Na Středním východě 80 % zemí povoluje týdenní pracovní dobu přesahující 60 hodin.

Na druhou stranu v Evropě mají všechny země týdenní limity a jenom Belgie a Turecko mají legální pracovní dobu přesahující 48 hodin týdně.

Workoholická města

Afrika vykazuje největší počet zemí, ve kterých pracuje více než jedna třetina pracujících nad 48 hodin týdně. Třeba v Tanzánii tento poměr činí 60 %.

Průzkumy se z hlediska průměrného počtu odpracovaných hodin zaměřily taky na konkrétní města. V roce 2016 zveřejnila švýcarská banka UBS analýzu 71 měst.

Kde žije nejvíce workoholiků?

V jejich analýze obsadil první příčku Hong Kong (50,1 hod.), dále Mumbai (43,7), Mexico City (43,5), Nové Dillí (42,6) a Bangkok (42,1).

Mexičané kromě dlouhé pracovní doby podléhají ještě jednomu z nejhorších prázdninových režimů na světě: jejich zákonná minimální placené roční dovolená je kratší než 10 dní – stejně jako v Nigérii, Japonsku a Číně. Oproti tomu v Brazílii nabízejí nejméně 20 až 23 dní.

Ale mohlo by být i hůř. Třeba jako v Indii, kde neexistuje univerzální vnitrostátní limit pro maximální pracovní dobu a pracovníci nemají zaručenou minimální výši dovolené za kalendářní rok.

Zdroj: BBC

 

Články ze stejné kategorie