PRACUJEME NA OPRAVDOVÉ A REÁLNÉ ZMĚNĚ, KTERÁ BUDE MÍT DOPAD | Absolvent.cz

PRACUJEME NA OPRAVDOVÉ A REÁLNÉ ZMĚNĚ, KTERÁ BUDE MÍT DOPAD

O tom, že IKEA už dávno není jen prodejnou s nábytkem není pochyb. Jakou roli v dnešní (nejen české) společnosti tento švédský velikán zaujímá, nám přiblížila Martina Hlisnikovská.

Jak jste se dostala do společnosti IKEA?

Začala jsem v obchodním domě IKEA v Bratislavě, kde jsem pracovala na marketingovém oddělení. Zhruba měsíc po dokončení školy jsem nastoupila na vypsanou pozici do týmu lokálního marketingu, odkud jsem se po nějaké době přesunula na pozici související s udržitelností. Potom následoval přechod na mé současné působiště v Praze. Do budoucna si stále nechávám dveře otevřené, co se týká přesunu ještě někam jinam, protože ani Prahu jsem neplánovala a momentálně to hodnotím jako super rozhodnutí.
Teď to bude přesně rok, co jsem v Praze. A celkově v IKEA začínám pátý rok.

Ve společnosti IKEA působíte jako Sustainability Business Partner, co si pod tímto pojmem představit?

Překlad do češtiny by mohl znít: specialista na udržitelnost. To znamená, že mám na starosti všechny projekty, které s touto oblastí souvisí a které dbají na to, abychom vytvářeli jak lepší život pro lidi, tak aby naše planeta přežila. Jedním z hlavních cílů našeho oddělení je mimo jiné také edukovat, protože hodně lidí ještě stále neví, proč je důležité třídit, proč je vhodné vybírat produkty z udržitelných materiálů a podobně.
Spolupracuji také na lokálních projektech, které vdechují produktům IKEA nový život. Jedním z nich je služba IKEA Druhý život nábytku, která se zakládá na tom, že zákazník, který už nechce svůj IKEA produkt dále užívat, ho nabídne zpět naší společnosti. Ta ho odkoupí a daruje mu druhý život.

Jak jste se dostala k tématu udržitelnosti?

Šlo to ruku v ruce s IKEA. Nejprve přišlo to, že se IKEA o udržitelnost zajímá, a když jsem do firmy nastoupila, začala jsem víc vnímat, že se tomuto tématu celá naše společnost intenzivně věnuje. Nejdříve jsem tedy začala marketingem a pak přirozeně přišla udržitelnost. A to je přesně ono - jak má člověk otevřené oči a dveře, tak možná přijde i to, co neměl nalajnované.

Na jakých projektech právě pracujete? Vypíchla byste některý z nich?

Momentálně bych mezi projekty, na kterých pracuji, ráda zmínila projekt podpory obětí domácího násilí, což bude velké téma pro IKEA na následující období. Zmiňuji ho, protože to je projekt, který člověku opravdu otevře oči, a který je naším regionálním počinem. To znamená, že v České republice, na Slovensku a Maďarsku vznikla jedinečná iniciativa, kterou doufejme převezme celá globální IKEA. Pracujeme na opravdové a reálné změně, která bude mít dopad.
Pro nás je udržitelnost nejen o planetě, ale i o lidech, kteří na ní žijí. A téma domácího násilí  souvisí s tím, že pomáháme utvářet hezký a funkční domov, který by však měl být především bezpečný. Jedná se o trochu tabu téma, které je však třeba otevřít a my v IKEA cítíme, že v tom můžeme hrát velkou roli.

Je pro vás IKEA lovebrand?

Jednoznačně ano! Byl to také ten hlavní důvod, proč jsem ani na minutu nezaváhala přihlásit se na svou první pracovní pozici v rámci IKEA. IKEA pro mě byla lovebrand už od dětství, kdy jsem ještě chodila do dětského koutku, když rodiče nakupovali.

Měla jste pracovní zkušenosti už během studia?

Ano, už před vysokou školou a během ní jsem začala pracovat většinou brigádně nebo part-time. Věřím, že to člověku dá ohromně moc. Když už ne přímo zkušenosti s tím, co studuje, tak alespoň určitý návyk vstát do práce, plnit své povinnosti, být zodpovědný a podobně. Takže jsem se vždycky snažila nějakou práci při tom studiu mít. A určitě mi to pomohlo i v IKEA, protože jsem už nezačínala od nuly, měla jsem něco za sebou, věděla jsem, jak to na pracovišti chodí, jaký mám režim, co se (ne)patří. Je potřeba mít alespoň nějaký základ a nemusí to být hned přímo z toho, co chce člověk v budoucnu dělat, ale mnohdy to může být i pravý opak - vědět, co nechceme dělat.

Co Vás ve vašich začátcích v IKEA nejvíc překvapilo?

Rozhodně to, jak otevřený a přátelský kolektiv v IKEA je. Měla jsem už dřívější zkušenosti z různých firem a všude je “mladý dynamický kolektiv”, tedy přesně to, co všichni kandidáti hledají. Nicméně to, jakým způsobem u nás fungují jednotlivé týmy, ale i všichni kolegové dohromady, to jsem opravdu ještě nikde nezažila. Ať už jste ředitelem obchodního domu nebo pokladní, všichni jsme na stejné úrovni, sedneme si k jednomu stolu a dáme si kuličky (smích).

Čeho si na IKEA nejvíc vážíte?

Hodnot, které IKEA vyznává, protože to opravdu není jen nějaká brožurka nebo text na webu. Člověk skutečně vidí, že celá firma i všichni její zaměstnanci těmito hodnotami žijí. A jednou z těchto hodnot je právě i udržitelnost.

Co pro Vás pojem udržitelnost znamená?

Pro mě to znamená žít tak, abychom, až naši cestu na této planetě skončíme, ji zanechali minimálně v tak dobrém stavu, v jakém jsme ji dostali do rukou. Osobně mám bohužel pocit, že si lidé neuvědomují to, že po nás přijdou další generace a žádnou další planetu zatím nemáme. Tedy jednoduše řečeno: žít s rozumem.

Jaký výrobek IKEA je váš nejoblíbenější?

Mimo vegetariánského hotdogu je to prostírání na stůl SOARÉ. Tento produkt je z vodního hyacintu, což je rostlina, která roste v jihovýchodní Asii velmi rychlým tempem a ucpává vodní toky. Místní ženy, které rostlinu sbírají a tvoří z ní toto prostírání, tak pomáhají zprůchodňovat vodní toky a za svou práci získávají férovou odměnu. Jedná se tedy o perfektní propojení problematiky planety Země a lidí, kteří na ní žijí. Navíc je to produkt, kolem kterého člověk projde a ani si neuvědomí, co všechno se za ním skrývá.

Co se Vám vybaví, když se řekne IKEA?

Vybaví se mi pocit, určitá vzpomínka na dětství, kdy jsem do obchodního domu chodila ještě s rodiči a užívala si dětský koutek, potažmo celý výlet, protože cesta do IKEA byla událostí. Projít si vrchní poschodí, pak si sednout do restaurace na kuličky a na závěr nakupovat ve spodním poschodí - to je něco, co stále vnímám jako jednu z nejmilejších vzpomínek.

Co vám IKEA dala?

Rozhodně vztah k udržitelnosti, naučila jsem se díky tomu více přemýšlet o tom, odkud jsou produkty, které nakupujeme a z jakých materiálů jsou vyrobeny. A to se týká i produktů mimo IKEA.
A potom celkově nebát se dělat chyby. U nás ve firmě se totiž říká: “Nebojte se dělat chyby. Nic se nestane. Možná u toho navíc člověk dojde k něčemu, co předtím vůbec nečekal, že objeví.” Přeci jen už hodně geniálních nápadů a řešení vzniklo i třeba lehkým omylem.

Je nějaké oddělení, kam byste se ráda podívala i třeba jen na týden? Něco, co byste si chtěla zkusit?

Udržitelnost je pro mě stále nová, takže zatím nemám potřebu se někam přesunout. Ale určitě bych se ráda podívala do Švédska, jak to vlastně funguje na centrále, a jak vše vzniká. Už jsem měla možnost navštívit švédskou IKEA, ale vidět centrálu, to je něco jiného.
Co se týká kariérního posunu obecně, v IKEA to není vždy jen o pohybu zdola nahoru na manažerskou pozici, ale i o horizontálním pohybu, kdy IKEA nabízí možnost vyzkoušet si i naprosto odlišné pracovní pozice v jiném oddělení. Člověk díky tomu má možnost naučit se něco nového a třeba i zkusit to, o čem ještě před několika měsíci ani neuvažoval.

Bavila Vás více práce na obchodním domě nebo v centrále IKEA?

Každé má to svoje. Když je člověk na obchodním domě, tak má bližší kontakt se zákazníkem, s produkty, což mi teď někdy trochu chybí. Občas bych se šla projít za kolegy a mezi produkty v rámci obědové pauzy. Na druhou stranu udržitelnost je tématem, kterému se chci i nadále věnovat. Rozhodně však platí, že člověk opravdu zažije každý den něco nového. Ať už se jedná o čas strávený s kolegy nebo práce jako taková.

Mgr. MARTINA HLISNIKOVSKÁ (28)
Vystudovala gymnázium a následně marketingovou komunikaci na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Tématu udržitelnosti se věnuje již několik let. V IKEA restauraci si vždy s nadšením objedná vegetariánský hotdog i přesto, že maso jí.

Články ze stejné kategorie