Z letní brigády může být dlouhodobá práce, která baví i posouvá

Kdy jste začala pracovat v McDonald’s?
Nastoupila jsem v květnu 2022 na pobočku v Chebu. Původně jsem chtěla pracovat jen přes léto, ale na konci srpna jsem si uvědomila, že mě ta práce baví a že bych ji zvládala i při studiu střední školy alespoň o víkendech, takže jsem se domluvila s nadřízenými a zůstala. Z původní krátkodobé brigády tak nakonec byla práce na tři roky. Po maturitě mě přijali na vysokou školu – studuji na fakultě tělesné výchovy a sportu sportovní management, jsem v prvním ročníku bakaláře. Protože studuji v Praze, práce v Chebu už nepřipadá v úvahu, úplně rozloučit jsem se ale nechtěla. Rozhodla jsem se tedy přestoupit z „Mekáče“ do „Mekáče“ a teď pracuji na pobočce Strakonická v Praze jako crew trenérka.

Co všechno práce crew trenérky obnáší?
Hlavní náplní je trénink nových kolegů a vedení úseků, třeba kuchyně. Starám se, aby chod provozu fungoval, aby nechyběly suroviny, ale hlavně se věnuji zaučování nováčků. Když někdo přijde na první směnu, jsem s ním celý den, všechno děláme spolu a pomáhám mu zapadnout do kolektivu.

Na této pozici jste začínala?
Ne, úplně původně jsem byla crew, což je startovní pozice každého nováčka. Je důležité se naučit základy a pochopit, jak to celé funguje, je to základní předpoklad pro jakýkoliv kariérní růst. Není možné dělat manažera, aniž by si člověk prošel základním kolečkem. Začínala jsem u zmrzlin a nápojů, po dvou měsících jsem přešla na McCafé a dělala baristku, to trvalo asi dva roky. Teprve potom jsem se posunula na pozici crew trenérky.

Jak se vám daří skloubit školu a práci?
Skvěle. McDonald’s má velkou výhodu v časové flexibilitě. Směny si plánujeme sami, a když mi něco nevyhovuje, dá se to vždy domluvit nebo přehodit s kolegy. Stačí rozpis řešit včas.

Přecházela jste do Prahy úplně sama. Jaké bylo začlenění do nového kolektivu?
Před první směnou jsem měla velký strach, jak mě noví kolegové přijmou. Nakonec mě všichni mile překvapili. Hned mě vzali mezi sebe a už po dvou měsících mám pocit, že tam pracuju dlouho. Kolektiv je fajn a se všemi členy týmu jsem si rychle sedla.

A chybí vám kolegové z Chebu?
Ano, dost. Za tři roky jsem si tam našla kamarády, se kterými jsme se vídali i mimo práci. Naštěstí se ale můžeme dál potkávat, zrovna o víkendu se za nimi chystám a moc se na ně těším. 

Jak byste popsala firemní kulturu McDonald’s?
Hodně mě překvapila různorodost lidí. Jsou tam studenti, maminky s dětmi i lidé z různých měst a oborů. Přesto všichni fungujeme jako tým. A myslím, že v Praze je to ještě viditelnější než v Chebu. V McDonald’s jsou dveře otevřené všem – nezáleží na tom, kolik je vám let, jestli jste kluk, nebo holka, důležitá je snaha.

Jaké máte plány do budoucna? Zůstanete v McDonald’s během celého studia sportovního managementu?
Během studia určitě. Vyhovuje mi kolektiv, časová flexibilita i to, že to mám pět minut od bytu.

Když už jsme u vašeho oboru, McDonald’s se zapojuje i do sportovních aktivit, že?
Ano, probíhá třeba McDonald’s Cup – fotbalový turnaj pro základní školy. Konal se teď v říjnu a vítězové měli u nás na Strakonické vítěznou večeři. Zároveň se podílíme na sběru odpadků kolem restaurací a ve městě, recyklujeme a snažíme se udržovat čisté okolí. To probíhá celoročně, většinou formou jedné větší akce.

Co vám práce v McDonald’s dala do života?
Určitě schopnost komunikovat s lidmi. Ze začátku jsem byla hodně uzavřená, bála jsem se kolektivu i zákazníků. Postupně jsem se naučila mluvit s lidmi, nebát se, pracovat v týmu a vést ostatní. Taky jsem se naučila, jak funguje vedení lidí, třeba vedení kuchyně. To se mi navíc hodí i při studiu managementu. Jsou to zkušenosti, které bych na jiné brigádě asi nezískala.

Jak to máte s kariérním růstem?
Jak jsem zmiňovala, už jsem prošla několika pozicemi, z crew na baristu a pak na crew trenérku. Do budoucna se připravuji na pozici manažerky. Mohla bych sice zůstat, kde jsem, protože mě současná pozice baví, zároveň se ale ráda učím nové věci, posouvá mě to dál.

Jak probíhá zaučení na manažera?
Nejdřív mám několik směn se zaučeným manažerem, který mi ukáže, co a jak: jak rozplánovat lidi, rozdělit pozice a vést směnu. Pak to zkouším sama, manažer jen dohlíží. Až to zvládnu, povedu směny samostatně. Součástí jsou i kurzy na centrále McDonald’s, konkrétně pro vedoucí směny je určen dvoudenní kurz zakončený certifikátem.

Je něco, co vás v práci pořád dokáže rozhodit?
Už moc ne, ale občas se objeví nepříjemní zákazníci a není vždycky jednoduché to ustát. V Chebu se mi třeba stalo, že si německy mluvící zákazníci stěžovali na objednávku. Snažila jsem se to klidně vyřešit, dokonce německy, ale stejně se naštvali a hodili po mně burger. Takové situace už mě dnes nerozhodí, ale člověk nikdy neví, jak lidé zareagují. V každém případě jsou podobné zkušenosti velkou školou asertivity a sebeovládání, to se v životě neztratí.

A co vás naopak vždycky potěší?

Vždycky mě potěší, když přijdou zákazníci, kteří jsou milí, vstřícní a mají dobrou náladu. Taková komunikace zpříjemní den a dodá energii na celou směnu.

Co byste poradila lidem, kteří přemýšlejí o brigádě v McDonald’s?
Aby se nebáli a šli to zkusit. I kdyby tam vydrželi jen týden, stojí to za zkušenost. Myslím si ale, že se jim v „Mekáči“ bude líbit, kolektiv je super a začátek pozvolný, nemusejí se bát chyb. Prvních pár směn nejsou sami, vždycky je s nimi někdo zkušenější. I když se na jednu věc zeptáte třikrát, nikdo se zlobit nebude, všichni jsou trpěliví a moc dobře si pamatují, že na stejném místě taky začínali.

Lucie Kašparová
Studentka prvního ročníku bakalářského studia sportovního managementu na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V McDonald’s pracuje od roku 2022, dnes působí jako crew trenérka na pražské pobočce Strakonická a připravuje se na pozici vedoucí směny.