Na Islandu je ilegální platit ženám méně než mužům. Věděli jste, že to platí i v ČR? | Absolvent.cz

Na Islandu je ilegální platit ženám méně než mužům. Věděli jste, že to platí i v ČR?

Spousta žen věří, že narodit se jako něžné pohlaví, je požehnání. Po čase tomu ale věřit přestanou. Proč? Ále, to jenom začaly chodit do práce. A zjistily, že čísla na výplatní pásce často ovlivňuje to, jestli při močení sedíte, nebo stojíte. Co stojí za touto genderovou nerovností?

Menší právní osvěta

Milé dámy, možná to nevíte, ale stejné zákonné ustanovení platí už ve většině zemích světa. Například Spo(ko)jené království tenhle antidiskriminační zákon uplatňuje už od roku 1970. Svým dcerám to dopřála taky Matička Rus. Ale platí to i tam, kde byste to úplně nečekali. Třeba ve Rwandě. Teď se k těmhle zemím přidal i Island.

A teď pozor. Právo na rovný plat je dokonce zakotvené taky v Evropské unii!

To bohužel neznamená, že to každý zaměstnavatel bere v potaz. Možná o tom jenom neví stejně jako vy. Jednu věc to ale znamená: v případě takové diskriminace se můžete obrátit na soud. Dopřejte svému šéfovi menší právní osvětu a možná (snad) soudu ani nebude třeba.

Jak to funguje v ČR

Zlí jazykové říkají, že u nás ženy vydělávají v průměru pětkrát méně než muži. A těmi zlými jazyky jsou statistiky. Z velké části je to zapříčeněno taky tím, že ženy častěji pracují v oborech a na pozicích, které jsou méně placeny.

Někteří věří, že by mohly pomoct genderové kvóty. V EU je to už roky hodně diskutované a kontroverzní téma. Zatím je ale českému právu jedno, kolik žen pracuje v jaké firmě.

Právo na rovné odměňování obsahuje Zákoník práce.  V genderové otázce ho pak více specifikuje antidiskriminační zákon, který má svůj základ v Listině základních práv a svobod.

Inspirace ze zahraničí

  • Spojené království

„Myslím si, že je to velmi radikální a že to ve Spojeném království neprojde. Nové nařízení o platových rozdílech mezi muži a ženami se bude vztahovat pouze na 34 % zaměstnanců, tj. na firmy s více než 250 zaměstnanci,“ říká Daphne Romney, přední britský advokát v oblasti rovných plateb.

Jeho komentář se týká zákonu z roku 2016, který požaduje, aby všechny tamější větší firmy (cca 9000 společností) oznámily své údaje o mzdách. Cílem je jejich veřejný přezkum.

K tomu se u nás vyjádřil ředitel personálně-poradenské společnosti McRoy Czech Tomáš Surka.

„Povinné zveřejňování průměrných platů považuji za nepřijatelný zásah do mzdové politiky společnosti i soukromí zaměstnanců.“

  • Kanada

Zdejší politika se zaměřuje na stejnou odměnu za stejnou práci (prostřednictvím právních předpisů o lidských právech) a rovnou odměnu za práci se stejnou hodnotou (zákon o platovém vlastnictví). Kanadské zákony přitom prosazují podrobné individuální audity platebních postupů společnosti, podobně jako u Spojeného království.

  • USA

V USA některé státy (např. Massachusetts) zakázaly společnostem žádat uchazeče ozaměstnání o jejich předešlé platy. To je něco, co Island ani Kanada nemají.

Richard Reeves, vysokoškolský profesor, který studuje rozdíl v odměňování napříč průmyslovými odvětvími i zeměmi, varuje:

„Není moudré předpokládat, že politika jedné země může fungovat i jinde.“

„Existují však užitečné poznatky, které se z těchto příkladů naučíme. Včetně toho, že rovnost mužů a žen je sama o sobě neudržitelná," dodává.

Reeves věří, že tuto genderovou propast zúží změna kulturních předpokladů o rolích mužů a žen na pracovišti i doma. Žena je pořád globálně vnímána jako ta, která se stará o rodinu, a právě to má podle něj to dopad na její výdělky.

„Revoluce, kterou teď potřebujeme, je v modelech maskulinity, nejenom v modelech obchodních,říká.

Model, který následovat?

Island vedl 9 let v řadě žebříček genderové propasti. V tom smyslu, že ji měl nejužší.

Podle údajů Evropské unie je navíc světovým lídrem v oblasti začleňování žen do pracovního procesu: účast v roce 2017 činila víc než 80 %. To řadí Island nejen na špičku všech srovnatelných zemí, ale taky na první příčku v rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pozn. red.).

Od 70. let vstupuje do pracovního života víc a víc islandských žen. To lze připsat několika politickým rozhodnutím, jako je třeba zákonné právo matek vrátit se do zaměstnání po porodu.

„Za politickou vůlí stojí silné ženské hnutí a obrovský tlak ze strany feministických skupin, aby Island zavedl řadu radikálních opatření v genderových otázkách, jako jsou otcovská dovolená a genderové kvóty,“ říká Thorgerdur Einarsdóttir, vysokoškolský profesor z islandské univerzity zaměřené na genderové studie.

Domnívá se, že kontext islandské kultury je taky důležitým faktorem.

"Existuje historické dědictví silných žen, které inspirovalo jiné ženy," říká a odkazuje přitom na první demokraticky zvolenou prezidentku (Vigdisa Finnbogadottira, pozn. red.) v roce 1980.

Zdroj: BBC  (doplněno)

Články ze stejné kategorie