Šprtáte se na zkoušku, ale bojíte se neúspěchu? S tímhle postupem rozhodně zabodujete

Může se stát, že přípravě na test poctivě věnujete dostatek času, ale nakonec jste výsledkem stejně zklamáni. Říkáte si: „Jak je to možné? Vždyť jsem se fakt učil!“

Asi se jenom neumíte učit správně. Je na čase přehodnotit své metody studia a přestat ztrácet čas neefektivními technikami.

Tady jsou 4 nejčastější chyby, jakých se studenti nevědomky dopouští při učení. Děláte je taky?

A rady odborníků, co dělat místo nich.

1. Opětovné čtení a zvýrazňování poznámek

(Zdroj: Pixabay.com)

Tak tohle je klasika. Snadno propadneme pocitu, že nám to pomůže ukotvit informace v hlavě, ale často je to jenom ztráta času.

Místo toho psychologové doporučují techniku, kterou si můžeme pojmenovat jako „výcviková praxe“. To zahrnuje všechno, co způsobí, že váš mozek musí přijít s nějakou odpovědí na konkrétní otázku. Řeč je o kvízech, vědomostních hrách nebo testech s více volbami.

„Jestli se chcete něco doopravdy naučit, musíte přenést informace z pracovní paměti do paměti dlouhodobé, kde je možné je ukládat a později i získat,“ říká neurolog a novinář David Cox.

2. Biflování na poslední chvíli

(Zdroj: Pixabay.com)

Kdo říká, že to nedělá, ten lže. Nebo nestuduje.

Já vím, včera dávali váš oblíbený film. Nebo vás kámoška vytáhla ven na víno. A nebo se vám prostě nechtělo. Jenže zkouška se koná tak či tak, takže to teď doháníte.

Jestli patříte k těm šťastnějším studentům, kteří do vínku dostali dobrou krátkodobou paměť, dost možná vás to často zachránilo. Ale na stresu vám to zrovna neubere, spíš naopak. A z dlouhodobého hlediska to není metoda učení, na kterou by bylo spolehnutí.

Podle odborníků to může taky vycházet z tendence podceňovat, kolik času skutečně potřebujeme na učení.

„Informace, které rychle získáte, rychle ztratíte,“ říká psycholog Bradley Busch.

Mnohem účinnější je rozdělit si proces učení do kratších časových bloků. Takže jedna hodina denně během sedmi dnů je lepší než sedm hodin v jeden den. Dobré je taky prokládat učení jinými předměty.

„Nutí vás to přemýšlet o problému a strategii, se kterou přicházíte,“  říká Busch.

3. Vytvoření studijního playlistu

(Zdroj: Pixabay.com)

Hledání doporučených studijních playlistů na Spotify – skladeb, které vám pomohou se soustředit – je většinou taky ztráta času.

Cox nepopírá, že hudba pomáhá studentům se uvolnit a že někteří studenti se „vycvičí“ k tomu, aby se na učení soustředili i za znění písniček. I přesto je podle něj lepší učit se v tichu.

„Nikdy nebudete tak soustředění, protože hudba v pozadí brání tomu, aby mozek pracoval na plné obrátky,“ tvrdí.

4. Čučenda do telefonu

(Zdroj: Pixabay.com)

Tohle je něco, co naši rodiče nemuseli při učení nikdy řešit. Pro mladší generaci je to ale velké a donekonečna omílané téma. Pípání messengeru je jedním z hlavních nepřátel studentů 21. století.

Píp. Píp. Píp...

.... píp.

A pak se něco naučte, co?

Jedna studie zjistila, že Američané kontrolují svůj mobil až 80x denně. Jinak řečeno, každých 12 minut se přilepí na displej svého telefonu. Výzkum navíc ukázal, že ho při učení stačí jenom mít v dohledu a už to tropí neplechu. I když ho nepoužíváte, narušuje vaši koncentraci.

Takže až se příště zase budete rochnit v učebnicích, dejte svého elektronického miláčka stranou.

Přečtěte si taky výsledky šokujícího výzkumu, který zjistil, po čem studenti nejvíce touží.

Nebo jak zvládnout studium při zaměstnání.

A nezapomínejte, že titulem to nekončí. Jak se vzdělávat i po vysoké?

Zdroj: The Gurdian