Progresivní obory

Průmysl 4.0, robotizace a automatizace, globalizace, digitalizace, pandemie a změna klimatu - to jsou hlavní, rozhodně však ne jediné, faktory přetvářející svět, který známe. V posledních letech se světová ekonomika proměňovala závratnou rychlostí a letošní rok tuto změnu ještě více podpořil.

Cloud, péče a big data

Podle údajů Světového ekonomického fóra by se měl v roce 2025 vyrovnat pracovní čas strojů a lidských pracovníků ve výrobním procesu. Trend automatizace se stále rozšiřuje a v následujících pěti letech potenciálně ohrožuje 15% pracovních míst. Není však třeba stroje odsuzovat jako zloděje pracovních míst. Ti, jejichž náplň práce ovládnou technologičtí náhradníci, se uplatní v rámci zelené ekonomiky, v datové analytice, v oblasti umělé inteligence a cloudového vývoje produktu. Zlatou éru a příliv nových pracovníků by měl také zaznamenat sektor péče (od zdravotnictví až po školství).

Firmy napříč odvětvími se shodují, že aktuálně probíhající krize způsobená pandemií COVID-19, bude mít největší dopad na pracovníky s nižším vzděláním. Očekává se, že tento dopad bude větší než při poslední velké finanční krizi v roce 2008, která ve Spojených státech amerických začala jako hypoteční krize o rok dříve. Neblahým vyhlídkám nepřispívá ani již zmíněná automatizace. Odborníci i samotné firmy také předpokládají prohloubení platových rozdílů mezi nováčky na pracovním trhu a ostřílenými matadory, případně mezi muži a ženami.

Měkké dovednosti získají své místo

Lze tedy očekávat rostoucí poptávku po technicky zaměřených kandidátech? Ano, ale nejen po nich. Výše zmíněný výzkum dokládá důležitost kritického myšlení, schopnosti analyzovat

informace, stejně jako schopnosti aktivně se učit a používat efektivně jednotlivé strategie učení. Zaměstnavatelé se taktéž shodli na stále rostoucím významu umění řešit problémy. 

Erica Volini, společně se svým týmem, ve výzkumu společnosti Deloitte odhaluje přímý dopad pandemie na lidský kapitál ve firmách. Jednou z největších výzev posledních měsíců totiž nebyla jen integrace nových technologií, ale také jejich propojení se samotnými pracovníky.

Ke stejnému závěr došli také Viet Vu a Creig Lamb z Brookfieldského Institutu pro inovace: 

“Pracovní pozice, které požadují největší míru digitálních dovedností jsou zároveň těmi nejvíce hybridními. Hledají totiž také komunikační dovednosti, schopnost sestavovat rozpočty a znalost projektového managementu.”  

Jak to tedy bude s těmi, kteří se plánovali zaměřit čistě na IT a kódování? Bude jich potřeba? Vu tvrdí, že i přes stále probíhající posun k AI technologiím nelze očekávat, že by každý musel umět programovat takové technologie. “AI a strojové učení vyžadují velmi specializovaný set dovedností. V následujících pěti letech ale neočekáváme, že by průměrný pracovník musel mít schopnosti spojené právě s těmito obory,” doplňuje Vu. 

“Telepráce”

Měli bychom tedy očekávat, že rutinní manuální práci budou vykonávat roboti a všichni lidští pracovníci by se měli zaměřit na rozvoj tzv. tvrdých a měkkých dovedností? To vše s cílem získat pozice, které jsou dnes označovány jako vyšší? Podle Kristel Van der Elst, generální ředitelky kanadské vládní agentury Policy Horizons Canada, tomu tak rozhodně není. Vedle klasického modelu práce na dálku, zvaného home-office, se totiž rozvíjí i telemedicína a tzv. telegrunts. Telemedicína je označení pro dálkové spojení pacienta a zdravotnického personálu, které supluje fyzickou návštěvu ve zdravotnickém zařízení. “Telegrunt” je forma výkonu určité práce, kdy expertní pracovník na dálku naviguje kolegy s nižší kvalifikací. Každá aktivita probíhající vzdáleně klade vyšší nároky na kybernetickou bezpečnost. Proto budou i odborníci na toto odvětví žádanými specialisty.

Van der Elst rovněž zdůrazňuje rostoucí důležitost AI technologií, ale taktéž zmiňuje obory zaměřené na syntetickou biologii, 3D design a motion capture (proces nahrávání pohybu skutečného objektu a jeho převedení na digitální model, pozn. red.). Jedná se o technologie spojené například s vývojem protéz. Všechny tyto dovednosti jsou podle Van der Elst, společně s podnikatelskými, společenskými a metakognitivními dovednostmi (řešení problémů a kritické myšlení), významnými prvky úspěchu na pracovním trhu v následujících letech.

Vrhni se do digitalizace a budeš v suchu

Výzkum poradenské společnosti McKinsley mezi 800 výkonnými pracovníky napříč státy, odvětvími a velikostmi společností, odhalil, že 85 % z nich během pandemie významně urychlilo digitalizaci uvnitř firmy. Téměř polovina z nich digitalizovala své zákaznické kanály (pomocí e-commerce platforem, mobilních aplikací, chatbotů apod.). 35 % pak ještě více digitalizovalo své dodavatelské řetězce například napojením svých jednotlivých dodavatelů na digitální platformy zajišťující chod takového řetězce.

83 % dotázaných mimo jiné potvrdilo záměr zaměstnat více expertů na hygienu a bezpečnost pracovního prostředí. Na významu nabydou také role správců, ventilačních a výtahových specialistů, dodavatelů občerstvení a dalších pozic, které pomohou zajistit bezpečné pracoviště s dostatečně oddělenými prostory.