Věda baví, nebo nudí. Záleží na tom, kdo ji vysvětluje

Spolupracovník Hitlera učil Američany o vesmírném programu

V 50. letech se americké publikum poprvé dozvědělo podrobnosti o vesmírném programu od německého vědce Wernhera von Brauna. „Z družice na oběžné dráze bude Země, víc než tisíc kilometrů pod ní, vypadat jako gigantická, zářící koule,” říkal nadšeným divákům u televizních obrazovek. Miláček publika byla ale velmi kontroverzní osobnost. Za druhé světové války pomáhal pro Hitlera vyvíjet rakety V-1 a V-2, kterými nacistické Německo ostřelovalo Anglii. Po válce se přestěhoval do USA, kde se významně podílel na americkém vesmírném programu. Stal se jedním z prvních vědců, kteří měli v televizi svůj pořad o vědě.

Do historie popularizátorů vědy se nesmazatelně vepsal americký astronom a astrofyzik Carl Sagan. Za svoji vědeckou kariéru napsal více než 600 vědeckých studií. Byl poradcem NASA v programu Apollo a účastnil se experimentů robotických misí, například sondy Voyager. Přesto se do povědomí veřejnosti zapsal jako „natvrdlý astronom”. Uváděl americký populární seriál o vesmíru „Cosmos”, na kterém se podílel i jako scénárista. Měl perfektní vyjadřovací schopnosti a snažil se vědu o vesmíru přiblížit jednoduchou formou široké veřejnosti.

Proslul svou často používanou frází „billions and billions”, doslova „miliardy a miliardy”. Šlo o zjednodušení pro diváky, kteří si vyšší čísla nedokázali představit. Sagan si za to ale vysloužil posměch. V souvislosti s touto frází byla zavedena humorná jednotka Sagan, označující počet hvězd ve vesmíru. Navzdory jeho vědeckým zásluhám i oceněním jej v roce 1992 americká Národní akademie věd nepřijala za svého člena.

Vojenský chirurg ze seriálu M.A.S.H., herec Alan Alda v roce 1993 začal moderovat populární pořad o vědě na americké nekomerční stanici PBS. V rozhovorech s vědci se snažil, aby jim diváci rozuměli. Mnoho z nich totiž neumělo vyjádřit myšlenku tak, aby byla pochopitelná i laikům. Učil je vést dialog, ne přednášet monotónní fráze. Jeho velmi populární pořad byl programu celých 11 let.

V České republice vyrůstali mladí vědci na Magionu

U nás se pořady, které přibližovaly vědu zábavnou formou dětem i dospělým, začaly objevovat v 80. letech. Děti sledovaly Magion, či kreslený seriál Byl jednou jeden. Dospělí milovali pořad Okna vesmíru dokořán, který moderoval nejznámější český popularizátor vědy, astronom a astrofyzik Jiří Grygar.

Studenti si zlepšují techniku v unikátním projektu na VŠB

Věda potřebuje pro svoje obory chytré studenty a taky sponzory výzkumu. Proto vzniká stále více projektů, které vědu představují jako zábavu a zdroj zajímavých informací o zákonitostech života.

Na Vysoké škole báňské Technické univerzity Ostrava vznikl projekt Zlepši si techniku. Tým akademických pracovníků se snaží přesvědčit studenty středních a základních škol, že věda a technika není nuda.

Akce, jako je například Soutěž mladých popularizátorů, učí děti používat vědecké informace přímo v praxi. Týmy studentů si se svými pedagogy připraví pokus na vědecké téma, a formou zábavné scénky ho představí ostatním. Letošní ročník vyhrály studentky Mendelova gymnázia z Opavy. Ukázaly, jak lze izolovat DNA z banánu.

Video z posledního ročníku najdete zde:

https://www.youtube.com/watch?v=p4IINp8NLak

Aktivity projektu mají propojovat univerzitu a zvídavé studenty ze škol. Mezi další takto zaměřené akce patří například Návštěvní den na univerzitě, třída vynálezců a kroužky kybernetiky v prostorách vysoké školy, či naopak další tematické přednášky a projektové dny přímo na základních a středních školách.

Věda je především život, a život je zábava.